Patentujto.cz - Aktuálně

Blog

Právní novinky

Přehled jednání Ústavního soudu pro 40. kalendářní týden roku 2022

XI. Ústavní dny v Košicích – 30. výročí slovenské ústavy

Přehled jednání Ústavního soudu pro 39. kalendářní týden roku 2022

Odůvodnění rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče ve světle práva na rodinný život

Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení některých částí novely pandemického zákona

Lotyšský Ústavní soud si mezinárodní konferencí připomněl své jubileum

Přehled jednání Ústavního soudu pro 38. kalendářní týden roku 2022

10 otázek pro ... Zdeňka Mikuláše
Zdeněk Mikuláš je ekonom a advokát s dlouholetými zkušenostmi v oblasti korporátního práva, mezigeneračních obměn, nákupů a prodejů firem (M&A), restrukturalizací a financování podniků. V poradenské skupině SAMAK má na starosti vedení projektů typu M&A a korporátních restrukturalizací napříč odbornými praxemi, tedy především práva, daní a financí. Aktivně se rovněž věnuje problematice mezigeneračních obměn v rodinných firmách. Zdeňkovou silnou stránkou je pragmatický a obchodní přístup k řešení problémů a silná orientace na výsledek.

Evropský prostor pro zdravotní data na obzoru
Pro občany EU okamžitý a bezplatný přístup k údajům o svém zdravotním stavu v rámci celé EU a jejich efektivní kontrola, snadné a bezpečné sdílení dat z jednotlivých systémů mezi zdravotníky a využívání dat pro účely výzkumu, inovací a tvorbu politik. Toto jsou ve stručnosti základní teze tzv. Evropského prostoru pro zdravotní data, který by měl být zřízen na základě návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU), který v květnu tohoto roku předložila Evropská komise. Je přitom zřejmé, že se tento nový a převratný koncept neobejde bez silné ochrany osobních údajů.

Excindační žaloba v souvislosti s účinky § 206 odst. 4 ZOK
Vrchní soud v Praze se v řízení vedeném pod sp. zn. 7 Cmo 229/2020 v tzv. kauze Písaříci vs. Bárta zabýval otázkou vlivu běhu excindačního řízení na šestiměsíční lhůtu upravenou v § 206 odst. 4 ZOK ve znění účinném do 31. 12. 2020, a to sice, zdali se podáním excindační žaloby tato lhůta staví.

Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
Sněmovna schválila novelu služebního zákona, která mj. ruší odborné náměstky | ČR má schváleny všechny programy fondů EU, letos vyhlásí výzvy za 370 miliard Kč | Zlepšit léčbu rakoviny má za cíl spolupráce vědců v novém národním ústavu | Soud začal řešit údajný daňový únik za čtvrt miliardy, jednatel FAU vinu popřel | Ministryně Hubáčková odvolala ředitele parku České Švýcarsko | Analytici čekají zachování sedmiprocentní úrokové sazby ČNB | Za zavinění pádu mostu ve Studénce padly podmínky, nikdo nepůjde do vězení

Směrnice EU a její dopady na současnou podobu pracovního práva
Dne 1. srpna 2022 uplynula České republice lhůta pro začlenění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii (dále jen „Směrnice“) do českého právního řádu.[1] Hlavním cílem této Směrnice je zlepšení pracovních podmínek pracovníků tím, že dojde k větší transparentnosti a předvídatelnosti zaměstnání. Směrnice si rovněž klade za cíl zajistit větší přizpůsobivost trhu práce novým trendům v oblasti zaměstnávání.[2] Jakým způsobem chce těchto cílů Směrnice dosáhnout a jaký bude dopad na současnou podobu pracovního práva, shrnu v následujících odstavcích tohoto článku.

Investiční služby dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu
Jedním z klíčových pojmů finanční regulace jsou investiční služby, tedy služby poskytované jednotlivými subjekty finančního světa. Poskytovatelé investičních služeb umožňují uskutečňovat jednotlivé transakce na finančních trzích – ať už jde o nákup či prodej kotovaných cenných papírů, investiční poradenství, portfolio management nebo o činnost burz cenných papírů. Taxativní výčet investičních služeb[1], který lze nalézt v zákoně o podnikání na kapitálových trzích, je inspirován evropskou předlohou legislativního rámce investičních služeb ve směrnici MiFID II[2].

Povinné označování alergenů aneb brčko jako potravina
Již 1. října 2022 nabude účinnosti zákon č. 243/2022 Sb., o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí. Kromě dotčených výrobců komplikuje tento zákon život také řadě alergiků a celiaků. Zjevné i na první pohled méně zjevné dopady bude mít zákon i na provozovatele stravovacích zařízení odpovědné za řádné označování alergenů v jimi podávaných pokrmech a nápojích. Poslední jmenovaní si však své staronové odpovědnosti ve vztahu k produktům nahrazujícím vybrané plastové výrobky bohužel nejsou mnohdy ani vědomi.