Patentujto.cz - Aktuálně

Blog

Právní novinky

Přehled jednání Ústavního soudu pro 39. kalendářní týden roku 2020

Je telefonát „další poradou s klientem“ ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu?

K posouzení kritérií pro určení výše imateriální újmy pro pozůstalé po oběti dopravní nehody

Právo na účinné vyšetřování při prověřování podezřelého úmrtí ve zdravotnickém zařízení

Přehled jednání Ústavního soudu pro 38. kalendářní týden roku 2020

Splňuje-li nemajetná osoba zákonné podmínky pro ustanovení zástupce, je třeba respektovat její rozumně odůvodněnou volbu konkrétního advokáta

Ústavní soud opětovně připomněl povinnost respektovat právo na bezplatnou pomoc obhájce

Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
Senátoři budou usilovat o to, aby stát platil daně z nemovitostí | Prestižní soudcovský post láká těžké váhy. Zájem potvrdila Šimáčková, mluví se i o Zemanovi | Zbytečné změny v insolvencích? Do oddlužení míří daleko méně lidí, než se čekalo, říká Tomáš Valášek | Slovenská advokátní komora žádá o výjimku pro české advokáty | Hon na právní pytláky neřeší příčinu | Korporace těží z práce autorů, to musíme změnit

Rozdělení zisku obchodních společností ve světle novely zákona o obchodních společnostech a družstvech
Zákon č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“) a další související zákony (dále jen „Novela“) přináší s účinností od 1. ledna 2021 podstatné změny pro fungování obchodních korporací v České republice. Jednou z oblastí, která dozná změn, je i rozdělování a výplata zisku, a to zejména co se týče následujících aspektů:

Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce za r. 2020 - část 3.
Přinášíme třetí pokračování přehledu letošních nejzajímavějších a nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí, tentokrát Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, v oboru pracovního práva a souvisejících právních odvětví, jestliže jde o otázku úzce související s pracovně-právní problematikou.

Výklad právního jednání, které není vyjádřeno slovy aneb pozor na „smajlíky“
Užívání nejazykových znaků, emoji, emotikonů a piktogramů je dnes součástí komunikace téměř každého uživatele internetu. Na základě studie bylo zjištěno, že 92 % uživatelů online komunikace užívá emoji[1] a v jednom roce obsahovalo emoji 2,3 bilionu mobilních zpráv[2]. Není tak divu, že tato problematika postupně proniká i do rozhodovací praxe soudů. Jak vyplývá ze studie profesora Erica Goldmana, mezi lety 2004 a 2019 došlo ve Spojených státech amerických k prudkému nárustu soudních rozhodnutí, které obsahují emoji a emotikony.[3] Jak by soudy měly postupovat při výkladu právního jednání, jehož součástí jsou emoji, emotikony nebo piktogramy?

Sdílené pracovní místo ve světle novely zákoníku práce
Dne 1. 1. 2021 nabude účinnosti část zákona č. 285/2020 Sb., kterým se novelizuje mimo jiné zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „Zákoník práce“). Tato koncepční novela přináší několik změn v různých oblastech pracovního práva, přičemž jednou z nich je zavedení institutu sdíleného pracovního místa. Následující příspěvek má za cíl uvedený institut blíže představit.

Rozsudek Schrems II dva měsíce poté: Lze předávat osobní údaje do USA?
Soudní dvůr EU ve svém rozsudku ve věci C-311/18 Data Protection Commissioner v. Facebook Ireland Limited a Maximillian Schrems[1] (dále jen „rozsudek Schrems II“) ze dne 16. 7. 2020 zneplatnil bez jakéhokoliv přechodného období tzv. Privacy Shield[2] (také „Štít soukormí“), který představoval významný právní základ předávání osobních údajů do USA.

Je smluvní pokuta určená maximální výši sazby dostatečně určitá?
Aby bylo ujednání o smluvní pokutě dostatečně určité a tedy platně vymahatelné, je nutné věnovat sjednání smluvní pokuty dostatečnou pozornost. Smluvní pokuta musí být vždy sjednána v určité výši nebo alespoň způsobem jejího určení. Zajímavou otázkou je způsob sjednání smluvní pokuty pomocí její maximální výše za porušení konkrétní povinnosti, což by mohlo smluvní straně umožnit přizpůsobit požadovanou smluvní pokutu konkrétním okolnostem a vyhnout se tak případnému soudnímu řízení o moderaci smluvní pokuty.